Obsah

Internetworking

Internetworking je vzájemné propojení celých sítí. Sítě propojujeme proto, aby dosah médií je omezený např.: Ethernet 10base2 má dosah koaxiálního kabelu jen 182 m. Dále tak můžeme optimalizovat datové toky a řešit přístupová práva, ochranu a obranu (firewall). Pod Internetworkingem si můžeme přestavit soustavu sítí propojenou v jednu nebo jednu síť. Proto, abychom mohli mít síť dostatečně velkou a splňovala naše podmínky, potřebujeme síť propojit. Podle toho na jaké vrstvě (LX) propojovací „krabička“ funguje dostává své jméno.

Propojovací prvky

Prvky můžou být aktivní (repeater, switch, bridge, router) nebo pasivní (kabely a konektory). Máme několik protpojovacích prvků:

Na fyzické vrstvě L1

Repeater je opakovač, opakuje signál, zesílí ho a tvaruje. Nekontroluje obsah signálu a tak jej posílá do „všech stran“ provádí tzv. broadcast. Tím, že nekontroluje obsah a má sdílenou přenosouvou kapacitu, dochází ke kolizím a vzniká kolizní doména (část sítě, kde se šíří chyba). Proto je omeze počet na 4 opakovače na 3 obytné segmenty. Protože jen přeposílá signál, propojuje segmenty se stejnou rychlostí. není závislý na technologii použité na L3, ale na linkové (L2) ano. Protože tyto technologie zasahují až na linovou vrstvu. Při modulaci signálu dochází k malému zpoždění.

Hub je něco jako opakovač. Je to skříňka, která slouží v hvězdicové topologii k propojení uzlů. Například je využita v Ethernetu krozboření kroucené dvojlinky. nemá definováno na jaké vrstvě funguje.

Na linkové vrstvě L2

Abychom mohli předat data jen určitému uzlu, potřebujeme filtrování neboli cílené přesměrování tj. forwarding. K tomu potřebujeme Znát Odesílatele a příjemce zprávy. Toto se odehrává na linkové vrstvě L2.

Bridge česky most je optimální na filtrování. Most byl používán v hvězdicové topologii. Propojil vždy dva uzly a zbytek nemohl komunikovat. Proto musel mít buffer pro data. Nepropouštěl kolize. Propouští všesměrové vysílání tj. boradcast. Nepoužívá se, protože nekladl důraz na rychlost.

Switche česky přepínač je optimalizovaný na cílené přesměrovávání (forwarding). Propojením segmentů na L2 vznikne síť. Mezi uživateli je nepřímá cesta, jim se zdá jako přímá. Protože se jedná o přímé přesměrování (doručení dat k příjemci), musí mít buffer pro data, ten je dvojího typu. Store&Forward čeká na načtení celého rámce, kdežto Cut-Trought čeká jen na načtení hlavičky s příjemcem. Switche zná umístění příjemce buďto z pevného nastavení nebo metodou zpětného učení (source routing). Nepropouští kolize, propouští všesměrové vysílání (broadcast).

Na síťové vrstvě L3

Switche mohou fungovat i na síťové vrstvě (L3). Má menší směrovací tabulky (tam, kde se ukládá umístění příjemců). Většinou se jedná o přepínač L2 doplněný o schopnosti práce na síťovéí vrstvě L3. Je pouze v síti nikoliv mimo ni. Umožňuje zmenšit broadcast domény.

Router česky směrovač funguje na síťové vrstvě L3. pracuje s linkovými rámcemi na kterých jsou adresy příjemce a odesilatele. Z rámců vymalí packety a zkoumá jejich obsah, hledá adresy. Poté packet zpět zabalí a odešle, pokud má onformaci o zvdáleném uzlu. Je to vhodné řešení pro řešení přístupových práv, ochrany a bezpečnosti.Umí monitorovat data a řídit provoz. Potřebuje větší buffer pro data a směrovací tabulky než switche. Funguje jako spojka mezi různými prostředími (MAN, WAN, LAN).

Na transportní vrstvě L4

Switche fungující na transportní vsrtvě L4 ale i nižších. Rozhoduje podle síťových a transportních adres. Umí rozlušit různé druhy provozu jako je HTTP a DNS. Řídí datový provoz tj. traffic management.

Na aplikační vrstvě L7

Switche mohou fungovat i na aplikační vrstvě (L7) respektive fungují na síťové a mají přesah rozhodování do transportní a aplikačné vrstvy. Takový to přepínač řídí datový provoz.

Další studijní materiál

Zdroje