Uživatelské nástroje
jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:fs
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:fs [2017/05/15 23:43] Michaela Marschnerová [Souborová služba] |
jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:fs [2017/05/16 16:31] (aktuální) Michaela Marschnerová [Konfigurace a správa služeb souborového serveru] |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | ====== Konfigurace a správa služeb souborového serveru ====== | ||
| + | |||
| + | ====== ====== | ||
| - | ==== Konfigurace a správa služeb souborového serveru ==== | ||
| ==== Diskové oddíly ==== | ==== Diskové oddíly ==== | ||
| - | slouží k **rozdělení fyzického disku na oddíly** (fyzické nebo logické), se kterými je možné nezávisle manipulovat. **Jeví se jako několik samostatných disků**, které mohou být **různě naformátovány** (tj. mít odlišnou logickou strukturu) a mohou obsahovat i **různé operační systémy**. | + | slouží k **rozdělení fyzického disku na oddíly** (fyzické nebo logické), se kterými je možné nezávisle manipulovat. **Jeví se jako několik samostatných disků**, které mohou být **různě naformátovány** (tj. mít odlišnou logickou strukturu) a mohou obsahovat i **různé operační systémy**. |
| **Výhody** | **Výhody** | ||
| - | * Možnost mít na jednom počítači více operačních systémů. | + | * Možnost mít na jednom počítači více operačních systémů. |
| - | * Oddělení operačního systému (OS) a programových souborů od uživatelských souborů. | + | * Oddělení operačního systému (OS) a programových souborů od uživatelských souborů. |
| - | * Ochrana izolací souborů.(poškození oddílu nezávisle na ostatních oddílech) | + | * Ochrana izolací souborů.(poškození oddílu nezávisle na ostatních oddílech) |
| **Nevýhody** | **Nevýhody** | ||
| - | * Snižuje se celkové místo dostupné pro ukládání uživatelských dat na disk -- REŽIE. | + | * Snižuje se celkové místo dostupné pro ukládání uživatelských dat na disk – REŽIE. |
| - | * Zpomalí se přesun dat mezi různými diskovými oddíly jednoho pevného disku. | + | * Zpomalí se přesun dat mezi různými diskovými oddíly jednoho pevného disku. |
| === Struktura disku === | === Struktura disku === | ||
| Řádek 21: | Řádek 23: | ||
| == CHS – cylindr hlava sektor == | == CHS – cylindr hlava sektor == | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk-structure.svg?140x129|struktura disku - CHS}}Záznam je prováděn do jednotlivých stop, což jsou soustředěné kružnice.** A** | + | [[:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk-structure.svg?media=jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk-structure.svg|struktura disku - CHS]]Záznam je prováděn do jednotlivých stop, což jsou soustředěné kružnice.** A** |
| - | Blok je souvislý úsek dat, se kterými zařízení pracuje jako s nejmenším možným celkem **C** | + | Blok je souvislý úsek dat, se kterými zařízení pracuje jako s nejmenším možným celkem **C** |
| - | Cluster je nejmenší logická jednotka, do které se ukládají soubory a adresáře v souborovém systému. **D** | + | Cluster je nejmenší logická jednotka, do které se ukládají soubory a adresáře v souborovém systému. **D** |
| - | Na každé stopě je několik sektorů. **B** | + | Na každé stopě je několik sektorů. **B** |
| == LBA - Logical Block Addressing == | == LBA - Logical Block Addressing == | ||
| - | * nástupce metody Cylindr-Hlava-Sektor | + | * nástupce metody Cylindr-Hlava-Sektor |
| - | * logické **bloky s daty se číslují lineárně od nuly** a **není třeba znát geometrii disku** | + | * logické **bloky s daty se číslují lineárně od nuly** a **není třeba znát geometrii disku** |
| === Běžné disky === | === Běžné disky === | ||
| - | V minulosti nejčastější, lze je změnit na dynamické disky, avšak změna z dynamického disku zpět na běžné oddíly není jednoduchá. V takovém případě je nutné data na dynamickém disku nejprve zazálohovat na jiné místo, pak může být disk přerozdělen na oddíly, přičemž jsou ztracena všechna uložená data a nakonec je možné nakopírovat data zpět na disk z dříve vytvořené zálohy. | + | V minulosti nejčastější, lze je změnit na dynamické disky, avšak změna z dynamického disku zpět na běžné oddíly není jednoduchá. V takovém případě je nutné data na dynamickém disku nejprve zazálohovat na jiné místo, pak může být disk přerozdělen na oddíly, přičemž jsou ztracena všechna uložená data a nakonec je možné nakopírovat data zpět na disk z dříve vytvořené zálohy. |
| == Tabulka rozdělení disku – Partition tabulka == | == Tabulka rozdělení disku – Partition tabulka == | ||
| - | Na začátku pevného disku (v jeho úplně prvním sektoru -- prvních 512bajtů) je uložena zvláštní oblast, označovaná jako Partition tabulka (tzv. **Master boot record**, hlavní spouštěcí záznam). V tomto prostoru se nachází i zavaděč, který rozhoduje, ze kterého oddílu bude následně zaveden operační systém. | + | Na začátku pevného disku (v jeho úplně prvním sektoru – prvních 512bajtů) je uložena zvláštní oblast, označovaná jako Partition tabulka (tzv. **Master boot record**, hlavní spouštěcí záznam). V tomto prostoru se nachází i zavaděč, který rozhoduje, ze kterého oddílu bude následně zaveden operační systém. |
| == MBR - Master Boot Record == | == MBR - Master Boot Record == | ||
| - | Využívána již od roku 1983, dokáže adresovat maximálně 2 TB disky a disk lze rozdělit max. na 4 oddíly. | + | Využívána již od roku 1983, dokáže adresovat maximálně 2 TB disky a disk lze rozdělit max. na 4 oddíly. |
| Nejčastější verze MBR umožňuje rozdělení na: | Nejčastější verze MBR umožňuje rozdělení na: | ||
| - | * **primární oddíly (primary partitions)**, které jsou dále nedělitelné a lze z nich spustit OS. | + | * **primární oddíly (primary partitions)**, které jsou dále nedělitelné a lze z nich spustit OS. |
| Pokud máme větší počet diskových oddílů na jednom médiu, je možné v primární tabulce odkázat na: | Pokud máme větší počet diskových oddílů na jednom médiu, je možné v primární tabulce odkázat na: | ||
| - | * **rozšířený diskový oddíl (extendend partition)**, který je vždy jen jeden a to 4. v pořadí, operační systém z něj nelze spustit. Na jeho začátku se opět nachází MBR s další tabulkou, ve které je uvedeno rozdělení extended partition na další oddíly. Rozšířený diskový oddíl nelze přímo používat, ale může obsahovat množství logických oddílů. Je to v podstatě „kontejner" pro logické oddíly, které na sebe musí navazovat, neboť každý logický oddíl obsahuje odkaz na jeho následující oddíl.\\ | + | * **rozšířený diskový oddíl (extendend partition)**, který je vždy jen jeden a to 4. v pořadí, operační systém z něj nelze spustit. Na jeho začátku se opět nachází MBR s další tabulkou, ve které je uvedeno rozdělení extended partition na další oddíly. Rozšířený diskový oddíl nelze přímo používat, ale může obsahovat množství logických oddílů. Je to v podstatě „kontejner" pro logické oddíly, které na sebe musí navazovat, neboť každý logický oddíl obsahuje odkaz na jeho následující oddíl. |
| - | + | //Diskové oddíly, rozdělování na partitions, swap. DYTRYCH, Karel. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:// | |
| - | //Diskové oddíly, rozdělování na partitions, swap. DYTRYCH, Karel. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:____\\ // | + | |
| - | //Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Master boot record [online]. c2013 [citováno 21. 04. 2013]. Dostupný z: <////// lang="cs" style="color:inherit;font-family:inherit;font-size:16px;font-weight:bold;" xml:lang="cs">//// | + | //Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Master boot record [online]. c2013 [citováno 21. 04. 2013]. Dostupný z: <// lang="cs" style="color:inherit;font-family:inherit;font-size:16px;font-weight:bold;" xml:lang="cs"> |
| == GPT - GUID Partition Table == | == GPT - GUID Partition Table == | ||
| - | * **G**lobally **U**nique **ID**entifiers - globálně jednoznačné identifikátory | + | * **G**lobally **U**nique **ID**entifiers - globálně jednoznačné identifikátory |
| - | * Název diskových oddílu je jednoznačně identifikován.\\ | + | * Název diskových oddílu je jednoznačně identifikován. |
| - | * Univerzálnější styl oddílu | + | * Univerzálnější styl oddílu |
| - | * Kratší doba spuštění v řádech sekund | + | * Kratší doba spuštění v řádech sekund |
| - | * Umožňuje vytvořit 128 oddílů, z toho 4 jsou vyhrazené, tedy 124 uživatelsky dostupných | + | * Umožňuje vytvořit 128 oddílů, z toho 4 jsou vyhrazené, tedy 124 uživatelsky dostupných |
| - | * Vista 7,8 -- pracují s disky GPT ale nelze z nich spouštět OS | + | * Vista 7,8 – pracují s disky GPT ale nelze z nich spouštět OS |
| - | * PC s rozhraním UEFI + bit verze -- lze spouštět OS z GPT | + | * PC s rozhraním UEFI + bit verze – lze spouštět OS z GPT |
| - | * Zcela opouští dělení disku na cylindry, hlavy a sektory, pracuje pouze s LBA | + | * Zcela opouští dělení disku na cylindry, hlavy a sektory, pracuje pouze s LBA |
| - | //písmeno jednotky -- vybrat jakékoliv volné// | + | //písmeno jednotky – vybrat jakékoliv volné// |
| - | //připojit k prázdné … -- minimalizace počtu písmen a snížení složitosti uložiště pro uživatele// | + | //připojit k prázdné … – minimalizace počtu písmen a snížení složitosti uložiště pro uživatele// |
| - | //nepřiřazovat písmeno -- můžeme později// | + | //nepřiřazovat písmeno – můžeme později// |
| - | //Neformátovat -- můžeme později, zatím si to jen připravujeme// | + | //Neformátovat – můžeme později, zatím si to jen připravujeme// |
| - | //Velikost alokační jednotky -- velikost která se alokuje při zápisu souboru VELKÝ vs. MALÝ// | + | //Velikost alokační jednotky – velikost která se alokuje při zápisu souboru VELKÝ vs. MALÝ// |
| //Rychlé formátování// | //Rychlé formátování// | ||
| - | //Povolit komprimaci - můžeme ještě dodatečně// | + | //Povolit komprimaci - můžeme ještě dodatečně// |
| - | ////{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:MBRvsGPT.PNG?577x214|rozdíl MBR vs. GPT}}//Rozdíl možností dělení disku s MBR a GPT// | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:mbrvsgpt.png?577x214|rozdíl MBR vs. GPT}}//Rozdíl možností dělení disku s MBR a GPT// |
| Doteď jsme pracovali pouze ze základními/běžnými disky nyní se podíváme na disky dynamické. | Doteď jsme pracovali pouze ze základními/běžnými disky nyní se podíváme na disky dynamické. | ||
| Řádek 89: | Řádek 89: | ||
| === Dynamické disky === | === Dynamické disky === | ||
| - | * Poprvé ve Windows 2000 | + | * Poprvé ve Windows 2000 |
| - | * Většina akcí bez nutnosti restartu | + | * Většina akcí bez nutnosti restartu |
| - | * Dělení na svazky | + | * Dělení na svazky |
| - | * Umožňuje vytvářet svazek na více fyzických jednotkách -- tváří se jako jeden místní disk | + | * Umožňuje vytvářet svazek na více fyzických jednotkách – tváří se jako jeden místní disk |
| - | * OS lze spustit pouze z jednoduchého svazku na jednom disku | + | * OS lze spustit pouze z jednoduchého svazku na jednom disku |
| - | * Zrcadlený svazek: zcela totožná data jsou uložena na dvou svazcích | + | * Zrcadlený svazek: zcela totožná data jsou uložena na dvou svazcích |
| - | * Prokládaný svazek: symetricky rozloží svazky na disky je vidět už u tvorby | + | * Prokládaný svazek: symetricky rozloží svazky na disky je vidět už u tvorby |
| - | * Rozložený svazek: asymetricky rozloží svazky | + | * Rozložený svazek: asymetricky rozloží svazky |
| ==== Diskpart.exe ==== | ==== Diskpart.exe ==== | ||
| Řádek 105: | Řádek 105: | ||
| === Příkazy === | === Příkazy === | ||
| - | * **LIST DISK** - zobrazíme jednotlivé disky připojení k počítači.\\ | + | * **LIST DISK** |
| - | * **SELECT DISK //číslo disku//** - vybereme disk se kterým chceme pracovat. (né 0 - většinou systémový!!) | + | - zobrazíme jednotlivé disky připojení k počítači. |
| - | * **LIST PARTITION** (možnost zkrácené **SELECT PART**) - zobrazí rozdělení jednoho disku na oddíly | + | * **SELECT DISK //číslo disku//** - vybereme disk se kterým chceme pracovat. (né 0 - většinou systémový!!) |
| - | * **LIST VOLUME **- zobrazí všechny svazky | + | * **LIST PARTITION** (možnost zkrácené **SELECT PART**) - zobrazí rozdělení jednoho disku na oddíly |
| - | * **SELECT VOLUME //číslo svazku//** - vybereme svazek, se kterým chceme pracovat. | + | * **LIST VOLUME **- zobrazí všechny svazky |
| - | * **EXTEND SIZE=500 DISK=1** -rozšíříme svazek o 500 MB na disku 1 | + | * **SELECT VOLUME //číslo svazku//** - vybereme svazek, se kterým chceme pracovat. |
| - | * **BREAK DISK=1** - lze použít pouze u dynamických disků, zrušit svazek | + | * **EXTEND SIZE=500 DISK=1** |
| - | * **CONVERT BASIC** - převede prázdný dynamický disk na běžný disk | + | -rozšíříme svazek o 500 MB na disku 1 |
| - | * **CONVERT DYNAMIC** - převede běžný disk na dynamický disk (z existující oddílu udělá jednoduchý svazek) | + | * **BREAK DISK=1** |
| - | * **CONVERT GPT** - převede běžný disk s MBR na GPT | + | - lze použít pouze u dynamických disků, zrušit svazek |
| - | * **CONVERT MBR** - převede běžný disk s GPT na MBR | + | * **CONVERT BASIC** |
| - | * **CREATE VOLUME SIMPLE/STRIPE/MIRROR** - vytvoří jednoduchý/prokládaný/zrcadlený svazek | + | - převede prázdný dynamický disk na běžný disk |
| - | * **DELETE DISK/VOLUME OVERRIDE** - smaže disk/svazek | + | * **CONVERT DYNAMIC** |
| - | * **DETAIL DISK** - zobrazí informace vybraného disku | + | - převede běžný disk na dynamický disk (z existující oddílu udělá jednoduchý svazek) |
| + | * **CONVERT GPT** | ||
| + | - převede běžný disk s MBR na GPT | ||
| + | * **CONVERT MBR** | ||
| + | - převede běžný disk s GPT na MBR | ||
| + | * **CREATE VOLUME SIMPLE/STRIPE/MIRROR** | ||
| + | - vytvoří jednoduchý/prokládaný/zrcadlený svazek | ||
| + | * **DELETE DISK/VOLUME OVERRIDE** | ||
| + | - smaže disk/svazek | ||
| + | * **DETAIL DISK** | ||
| + | - zobrazí informace vybraného disku | ||
| === Praktické příklady === | === Praktické příklady === | ||
| - | **1.** Pomocí příkazu **LIST DISK** si zobrazíme všechny disky v počítači. | + | **1.** Pomocí příkazu **LIST DISK** si zobrazíme všechny disky v počítači. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:List disk.PNG?650x337}}\\ **2.** Když se podívate na DISK 2 (je typu GPT). Převedeme daný disk na typ MBR. Nejprve zadáme příkaz **SELECT DISK 2**. Potom zadáme **CONVERT MBR**. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:list_disk.png?650x337}} \\ **2.** Když se podívate na DISK 2 (je typu GPT). Převedeme daný disk na typ MBR. Nejprve zadáme příkaz **SELECT DISK 2**. Potom zadáme **CONVERT MBR**. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Convert.PNG?650x339}}\\ **3.** Disk 1 a 2 převedeme na dynamické disky. Pomocí příkazu **CONVERT DYNAMIC** (uděláme po jednom). | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:convert.png?650x339}} \\ **3.** Disk 1 a 2 převedeme na dynamické disky. Pomocí příkazu **CONVERT DYNAMIC** (uděláme po jednom). |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Dynamic.PNG?650x427}}\\ **4.** Vytvoříme zrcadlený svazek následujícím způsobem: **CREATE VOLUME MIRROR SIZE=2500 DISK=1,2**. Pomocí příkazu **LIST DISK** zjistíme, že se velikost disku 1 a 2 zmenšila. Pomocí příkazu **LIST VOLUME** si zobrazíme svazky, mezi kterými uvidíme před chvíli námi vytvořený. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:dynamic.png?650x427}} \\ **4.** Vytvoříme zrcadlený svazek následujícím způsobem: **CREATE VOLUME MIRROR SIZE=2500 DISK=1,2**. Pomocí příkazu **LIST DISK** zjistíme, že se velikost disku 1 a 2 zmenšila. Pomocí příkazu **LIST VOLUME** si zobrazíme svazky, mezi kterými uvidíme před chvíli námi vytvořený. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Create.PNG?650x419}}\\ **5.** Nyní u našeho svazku 3, změníme souborový systém. Příkaz **SELECT VOLUME 3**. Potom **FORMAT FS=NTFS LABEL="DISK"**. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:create.png?650x419}} \\ **5.** Nyní u našeho svazku 3, změníme souborový systém. Příkaz **SELECT VOLUME 3**. Potom **FORMAT FS=NTFS LABEL="DISK"**. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:FORMAT.PNG?650x422}}\\ **6.** Nyní u našeho svazku přidáme písmeno jednotky. Příkaz **SELECT VOLUME 3**, potom **ASSIGN LETTER=E**. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:format.png?650x422}} \\ **6.** Nyní u našeho svazku přidáme písmeno jednotky. Příkaz **SELECT VOLUME 3**, potom **ASSIGN LETTER=E**. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Assign.PNG?650x421}}\\ **7.** Nyní námi vytvořený svazek smažeme. **SELECT VOLUME 3** -> příkaz **DELETE VOLUME OVERRIDE**. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:assign.png?650x421}} \\ **7.** Nyní námi vytvořený svazek smažeme. **SELECT VOLUME 3** → příkaz **DELETE VOLUME OVERRIDE**. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:DELETE.PNG?650x420}}\\ \\ \\ \\ \\ ==== Souborový systém (file system) ==== | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:delete.png?650x420}} \\ \\ \\ \\ |
| - | Souborový systém (file system) je označení pro způsob organizace dat ve formě souborů tak, aby k nim bylo možné snadno přistupovat. Zajišťuje ukládání a čtení dat paměťového média tak, aby s nimi uživatelé mohli pracovat ve formě souborů a adresářů. Data musí být jednoznačně určena svým jménem. Souborový systém zaznamenává jména souboru a jeho umístění v hierarchii adresářů, a další informace sloužící pro správu souborů. Především jsou to časové známky (nejdůležitější je čas poslední změny). Dále může souborový systém vést informace o vlastnících souborů a přístupových právech, což je důležité ve víceuživatelských systémech, nebo při zpřístupňování dat na disku pomocí počítačové sítě.\\ | + | ==== Souborový systém (file system) ==== |
| + | |||
| + | Souborový systém (file system) je označení pro způsob organizace dat ve formě souborů tak, aby k nim bylo možné snadno přistupovat. Zajišťuje ukládání a čtení dat paměťového média tak, aby s nimi uživatelé mohli pracovat ve formě souborů a adresářů. Data musí být jednoznačně určena svým jménem. Souborový systém zaznamenává jména souboru a jeho umístění v hierarchii adresářů, a další informace sloužící pro správu souborů. Především jsou to časové známky (nejdůležitější je čas poslední změny). Dále může souborový systém vést informace o vlastnících souborů a přístupových právech, což je důležité ve víceuživatelských systémech, nebo při zpřístupňování dat na disku pomocí počítačové sítě. | ||
| === FAT (File Allocation Table) === | === FAT (File Allocation Table) === | ||
| Řádek 148: | Řádek 160: | ||
| == FAT8 == | == FAT8 == | ||
| - | * První verze FAT (1977)\\ | + | * První verze FAT (1977) |
| - | * **8 bitů** pro adresování clusteru (alokační jednotky)\\ | + | * **8 bitů** pro adresování clusteru (alokační jednotky) |
| - | * Délka jmen **8 znaků plus 3 znaky přípona**\\ | + | * Délka jmen **8 znaků plus 3 znaky přípona** |
| == FAT12 == | == FAT12 == | ||
| - | * 1980\\ | + | * 1980 |
| - | * **12 bitu pro adresaci clusteru**\\ | + | * **12 bitu pro adresaci clusteru** |
| - | * **Nedokáže (vytvářet) pracovat s podadresáři**\\ | + | * **Nedokáže (vytvářet) pracovat s podadresáři** |
| - | * Maximální počet souboru je okolo 4096\\ | + | * Maximální počet souboru je okolo 4096 |
| == FAT16 == | == FAT16 == | ||
| - | * 1983\\ | + | * 1983 |
| - | * 16 bitů pro adresaci clusteru\\ | + | * 16 bitů pro adresaci clusteru |
| - | * Cluster může být tvořen jedním nebo více sektory (mocniny 2, max. 64, velikost 32KB)\\ | + | * Cluster může být tvořen jedním nebo více sektory (mocniny 2, max. 64, velikost 32KB) |
| - | * Při jednosektorovém clusteru je max. velikost logického disku 32 MB\\ | + | * Při jednosektorovém clusteru je max. velikost logického disku 32 MB |
| * Při maximálním vícesektorovým je 2 GB (dodatečně rozšířeno na 4 GB tzn. 64KB cluster) | * Při maximálním vícesektorovým je 2 GB (dodatečně rozšířeno na 4 GB tzn. 64KB cluster) | ||
| == VFAT == | == VFAT == | ||
| - | * 1995 (společně s Windows 95)\\ | + | * 1995 (společně s Windows 95) |
| - | * Podpora dlouhých jmen souborů (víc než původních 8 + 3)\\ | + | * Podpora dlouhých jmen souborů (víc než původních 8 + 3) |
| == FAT32 == | == FAT32 == | ||
| - | * 1997\\ | + | * 1997 |
| - | * **32 bitů adresování clusteru**\\ | + | * **32 bitů adresování clusteru** |
| - | * Velikosti jednotky **až 2 TB**\\ | + | * Velikosti jednotky **až 2 TB** |
| - | * Využívá menší clustery (4kB pro jednotky až do velikosti 8GB)\\ | + | * Využívá menší clustery (4kB pro jednotky až do velikosti 8GB) |
| - | * Méně náchylný na selhání\\ | + | * Méně náchylný na selhání |
| - | * Není omezení pro počet položek v kořenovém adresáři\\ | + | * Není omezení pro počet položek v kořenovém adresáři |
| - | * Obsahuje funkce umožňující dynamickou změnu velikosti oddílů\\ | + | * Obsahuje funkce umožňující dynamickou změnu velikosti oddílů |
| == FAT+ == | == FAT+ == | ||
| - | * 2006\\ | + | * 2006 |
| - | * Maximální velikost souboru 256GB\\ | + | * Maximální velikost souboru 256GB |
| - | * V systémech Enhanced-DR-DOS, do budoucna i FreeDOS\\ | + | * V systémech Enhanced-DR-DOS, do budoucna i FreeDOS |
| == exFAT == | == exFAT == | ||
| - | * 2007\\ | + | * 2007 |
| - | * Podobný FAT, jednodušší než NTFS\\ | + | * Podobný FAT, jednodušší než NTFS |
| - | * Nativně podporován ve Windows 7 a Windows Server 2008\\ | + | * Nativně podporován ve Windows 7 a Windows Server 2008 |
| - | * Využívá se u SDXC karet\\ | + | * Využívá se u SDXC karet |
| - | * Používá se tam, kde jiné systémy přestávají stačit nárokům na ukládání souborů (kapacita, počet souborů, velikost clusteru)\\ | + | * Používá se tam, kde jiné systémy přestávají stačit nárokům na ukládání souborů (kapacita, počet souborů, velikost clusteru) |
| - | * Nové fce: **přidělování nového místa, transakce**\\ | + | * Nové fce: **přidělování nového místa, transakce** |
| File Allocation Table. In: Wikipedie: otevřená encyclopedie [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[http://cs.wikipedia.org/wiki/File_Allocation_Table|http://cs.wikipedia.org/wiki/File_Allocation_Table]] | File Allocation Table. In: Wikipedie: otevřená encyclopedie [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[http://cs.wikipedia.org/wiki/File_Allocation_Table|http://cs.wikipedia.org/wiki/File_Allocation_Table]] | ||
| Řádek 201: | Řádek 213: | ||
| === NTFS (New Technology File System) === | === NTFS (New Technology File System) === | ||
| - | * Vyvinutý firmou Microsoft pro operační systémy Windows NT koncem 80. Let 20. století\\ | + | * Vyvinutý firmou Microsoft pro operační systémy Windows NT koncem 80. Let 20. století |
| - | * Oproti FAT32 nabízí více možností\\ | + | * Oproti FAT32 nabízí více možností |
| - | * **64 bitové adresy clusterů** -> vetší jednotka než u FAT\\ | + | * **64 bitové adresy clusterů** → vetší jednotka než u FAT |
| - | * Systém řešen jako **databáze**, jejíž jeden záznam odpovídá jednomu souboru\\ | + | * Systém řešen jako **databáze**, jejíž jeden záznam odpovídá jednomu souboru |
| - | * Základ tvoří **11 systémových souborů**, tzv. metadat, které vznikají bezprostředně po naformátování svazku.\\ | + | * Základ tvoří **11 systémových souborů**, tzv. metadat, které vznikají bezprostředně po naformátování svazku. |
| - | * **Flexibilní:** všechny jeho soubory (včetně speciálních, s výjimkou boot sektoru) se dají přesunout.\\ | + | * **Flexibilní:** všechny jeho soubory (včetně speciálních, s výjimkou boot sektoru) se dají přesunout. |
| - | * **žurnálování** - všechny zápisy na disk se zároveň zaznamenávají do speciálního souboru, tzv. žurnálu. Pokud uprostřed zápisu systém havaruje, je následně možné podle záznamů všechny rozpracované operace dokončit nebo anulovat a tím systém souborů opět uvést do konzistentního stavu.\\ | + | * **žurnálování** - všechny zápisy na disk se zároveň zaznamenávají do speciálního souboru, tzv. žurnálu. Pokud uprostřed zápisu systém havaruje, je následně možné podle záznamů všechny rozpracované operace dokončit nebo anulovat a tím systém souborů opět uvést do konzistentního stavu. |
| - | * **access control list** - podpora pro přidělování práv k souborům\\ | + | * **access control list** - podpora pro přidělování práv k souborům |
| - | * **kompresi na úrovni souborového systému** \\ | + | * **kompresi na úrovni souborového systému** |
| - | * **šifrování** (EFS - Encrypting File System) umožňuje chránit data uživatele na úrovni souborového systému a je transparentní.\\ | + | * **šifrování** (EFS - Encrypting File System) umožňuje chránit data uživatele na úrovni souborového systému a je transparentní. |
| - | * **diskové kvóty** umožňují nastavit maximálně využitelné místo na diskovém oddíle, pro konkrétního uživatele. Do diskové kvóty se nezapočítávají komprimované soubory, ale jejich reálná velikost.\\ | + | * **diskové kvóty** umožňují nastavit maximálně využitelné místo na diskovém oddíle, pro konkrétního uživatele. Do diskové kvóty se nezapočítávají komprimované soubory, ale jejich reálná velikost. |
| - | * **dlouhá jména souborů** (ve FAT původně nebyla a ve Windows 95 je bylo třeba doplňovat značně komplikovaným způsobem)\\ | + | * **dlouhá jména souborů** (ve FAT původně nebyla a ve Windows 95 je bylo třeba doplňovat značně komplikovaným způsobem) |
| - | * **pevné a symbolické linky** - odkazy na soubory na úrovni filesystémů, známé z operačních systému UNIX. Windows pro editaci tohoto typu odkazů nemají standardní uživatelské rozhraní, ale umí je interpretovat a také je používají (Distribuovaný systém souborů na Windows server 2003 apod.).\\ | + | * **pevné a symbolické linky** - odkazy na soubory na úrovni filesystémů, známé z operačních systému UNIX. Windows pro editaci tohoto typu odkazů nemají standardní uživatelské rozhraní, ale umí je interpretovat a také je používají (Distribuovaný systém souborů na Windows server 2003 apod.). |
| NTFS. In: Wikipedie: otevřená encyclopedie [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[http://cs.wikipedia.org/wiki/NTFS|http://cs.wikipedia.org/wiki/NTFS]] | NTFS. In: Wikipedie: otevřená encyclopedie [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[http://cs.wikipedia.org/wiki/NTFS|http://cs.wikipedia.org/wiki/NTFS]] | ||
| === ReFS (Resilient File System) === | === ReFS (Resilient File System) === | ||
| - | * Souborový systém od Microsoft přdstaven společně s Windows Server 2012\\ | + | * Souborový systém od Microsoft přdstaven společně s Windows Server 2012 |
| - | * Windows 8, 10 tento systém zatím nepodporují\\ | + | * Windows 8, 10 tento systém zatím nepodporují |
| - | * Kódový název pro ReFS je „Protogon“\\ | + | * Kódový název pro ReFS je „Protogon“ |
| - | * Možný nástupce NTFS\\ | + | * Možný nástupce NTFS |
| - | * **Odolný proti poškození** bez ohledu na selhání HW nebo SW\\ | + | * **Odolný proti poškození** bez ohledu na selhání HW nebo SW |
| - | * **Integrita**: Způsob ukládání dat je v rámci ReFS navržen tak, aby souborový systém sám dokázal detekovat problém s integritou a v případě zjištění takovéto chyby **spustil sám opravnou akci**. Zároveň je možné volitelně **zapnout i integritu datovou**, a to nad celým svazkem, složkou či konkrétním souborem. Při detekci poškození dat tak souborový systém automaticky provede záchranu dat z alternativní kopie, kterou poskytnou Storage Spaces.\\ | + | * **Integrita**: Způsob ukládání dat je v rámci ReFS navržen tak, aby souborový systém sám dokázal detekovat problém s integritou a v případě zjištění takovéto chyby **spustil sám opravnou akci**. Zároveň je možné volitelně **zapnout i integritu datovou**, a to nad celým svazkem, složkou či konkrétním souborem. Při detekci poškození dat tak souborový systém automaticky provede záchranu dat z alternativní kopie, kterou poskytnou Storage Spaces. |
| - | * **Dostupnost**: ReFS se prioritně soustřeďuje na dostupnost uložených dat. Pokud se detekuje chyba, ihned následuje **automatická oprava** ze záložní kopie. Pokud není možné data automaticky obnovit, dojde k jejich zneviditelnění v rámci souborového systému.\\ | + | * **Dostupnost**: ReFS se prioritně soustřeďuje na dostupnost uložených dat. Pokud se detekuje chyba, ihned následuje **automatická oprava** ze záložní kopie. Pokud není možné data automaticky obnovit, dojde k jejich zneviditelnění v rámci souborového systému. |
| - | * **Škálovatelnost**: Množství dnes ukládaných dat roste raketovou rychlostí, a proto byl systém ReFS vytvořen tak, aby bez dopadu na výkon uměl pracovat s **extrémně velkým objemem** **dat**. Např. maximální velikost oddílu má u ReFS hranici 1 Yottabajt (1 kvadrilión Gigabajtů) a maximální velikost jednoho souboru je 18 exabajtů.\\ | + | * **Škálovatelnost**: Množství dnes ukládaných dat roste raketovou rychlostí, a proto byl systém ReFS vytvořen tak, aby bez dopadu na výkon uměl pracovat s **extrémně velkým objemem****dat**. Např. maximální velikost oddílu má u ReFS hranici 1 Yottabajt (1 kvadrilión Gigabajtů) a maximální velikost jednoho souboru je 18 exabajtů. |
| - | * **Kompatibilitu:** Pro zajištění maximální možné zpětné kompatibility s aplikacemi, které umí pracovat s NTFS, byla při tvorbě ReFS využita podmnožina kódu NTFS převážně v oblasti sémantických pravidel, rozhraní směrem k operačnímu systému včetně API. Zároveň ReFS implementuje i řadu pokročilých funkcí NTFS.\\ | + | * **Kompatibilitu:** Pro zajištění maximální možné zpětné kompatibility s aplikacemi, které umí pracovat s NTFS, byla při tvorbě ReFS využita podmnožina kódu NTFS převážně v oblasti sémantických pravidel, rozhraní směrem k operačnímu systému včetně API. Zároveň ReFS implementuje i řadu pokročilých funkcí NTFS. |
| - | * **Vyměnitelná média nemohou využít ReFS**\\ | + | * **Vyměnitelná média nemohou využít ReFS** |
| - | * **nenabízí** datovou deduplikaci, EFS, kompresi ani diskové kvóty\\ | + | * **nenabízí** datovou deduplikaci, EFS, kompresi ani diskové kvóty |
| - | * ReFS je určen pro datové disky\\ | + | * ReFS je určen pro datové disky |
| - | * Systémový či bootovací oddíl s ReFS **není podporován**\\ | + | * Systémový či bootovací oddíl s ReFS **není podporován** |
| - | * Active Directory databáze ani SYSVOL také nemohou být uloženy na ReFS oddílu\\ | + | * Active Directory databáze ani SYSVOL také nemohou být uloženy na ReFS oddílu |
| == Testování ReFS == | == Testování ReFS == | ||
| Řádek 238: | Řádek 249: | ||
| Ve většině testů byl ReFS o něco málo rychlejší, než stávající NTFS. Avšak se zapnutou kontrolou integrity byl ReFS výrazně pomalejší, jeho rychlost byla „katastrofální“ a „trpěl velkým propadem výkonu a vysokou latencí“, testy ukázaly zhruba 90% zpomalení. Zároveň však bylo poukázána na to, že ReFS je úplně nový souborový systém „v podstatě verze 1.0 s hrubými okraji“ a neměl zatím čas dosáhnout kvality souborových systémů, jako je například ZFS. | Ve většině testů byl ReFS o něco málo rychlejší, než stávající NTFS. Avšak se zapnutou kontrolou integrity byl ReFS výrazně pomalejší, jeho rychlost byla „katastrofální“ a „trpěl velkým propadem výkonu a vysokou latencí“, testy ukázaly zhruba 90% zpomalení. Zároveň však bylo poukázána na to, že ReFS je úplně nový souborový systém „v podstatě verze 1.0 s hrubými okraji“ a neměl zatím čas dosáhnout kvality souborových systémů, jako je například ZFS. | ||
| - | \\ ReFS vs NTFS Benchmark - First Ever - Exclusive Technology News [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[http://www.firstever.eu/en/refs-vs-ntfs-benchmark/|http://www.firstever.eu/en/refs-vs-ntfs-benchmark/]] | + | \\ ReFS vs NTFS Benchmark - First Ever - Exclusive Technology News [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[http://www.firstever.eu/en/refs-vs-ntfs-benchmark/|http://www.firstever.eu/en/refs-vs-ntfs-benchmark/]] |
| == ReFS v2 == | == ReFS v2 == | ||
| - | * 2015 společně s Windows Server 2016\\ | + | * 2015 společně s Windows Server 2016 |
| - | * **vysokorychlostní přesuny**\\ | + | * **vysokorychlostní přesuny** |
| - | * **změnu pořadí a klonování bloků mezi soubory**\\ | + | * **změnu pořadí a klonování bloků mezi soubory** |
| - | * vylepšení jsou výhodná pro **virtualizaci pro rychlá poskytování, rozdílové slučování a vrstvení**\\ | + | * vylepšení jsou výhodná pro **virtualizaci pro rychlá poskytování, rozdílové slučování a vrstvení** |
| - | * Další vylepšení se týká **redo logu** (pro synchronní zápisy na disk), **paralelizaci, sledování řídkých** (sparse) **dat** a **souborů a efektivní 4K I/O**. Při zapnuté souborové integritě se ReFS více chová jako logový souborový systém, takže slučuje malé zápisy do větších sekvenčních zápisů, čím zvyšuje efektivitu.\\ | + | * Další vylepšení se týká **redo logu** (pro synchronní zápisy na disk), **paralelizaci, sledování řídkých** (sparse) **dat** a **souborů a efektivní 4K I/O**. Při zapnuté souborové integritě se ReFS více chová jako logový souborový systém, takže slučuje malé zápisy do větších sekvenčních zápisů, čím zvyšuje efektivitu. |
| - | \\ ReFS. In Wikipedie: otevřená encyclopedie [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[https://cs.wikipedia.org/wiki/ReFS#cite_ref-zdnetrefsunveiled_2-0|https://cs.wikipedia.org/wiki/ReFS#cite_ref-zdnetrefsunveiled_2-0]] | + | \\ ReFS. In Wikipedie: otevřená encyclopedie [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: [[https://cs.wikipedia.org/wiki/ReFS#cite_ref-zdnetrefsunveiled_2-0|https://cs.wikipedia.org/wiki/ReFS#cite_ref-zdnetrefsunveiled_2-0]] |
| ==== Disková pole (RAID) ==== | ==== Disková pole (RAID) ==== | ||
| - | **RAID** (**Redundant Array of Independent Disks**) je metoda zabezpečení dat proti selhání pevného disku. Zabezpečení je realizována specifickým ukládáním dat na více nezávislých disků. Uložená data jsou zachována i při selhání některého z nich. Úroveň zabezpečení se liší podle zvoleného typu RAID, které je označováno čísly (nejčastěji RAID 0, RAID 1, RAID 5 či nověji RAID 6). RAID nenahrazuje zálohování dat. | + | **RAID** (**Redundant Array of Independent Disks**) je metoda zabezpečení dat proti selhání pevného disku. Zabezpečení je realizována specifickým ukládáním dat na více nezávislých disků. Uložená data jsou zachována i při selhání některého z nich. Úroveň zabezpečení se liší podle zvoleného typu RAID, které je označováno čísly (nejčastěji RAID 0, RAID 1, RAID 5 či nověji RAID 6). RAID nenahrazuje zálohování dat. |
| - | **__Typy RAID__**: | + | **__Typy RAID__** : |
| === RAID 0 === | === RAID 0 === | ||
| - | * neobsahuje žádné redundatní informace****(žádná ochrana uložených dat)\\ | + | * neobsahuje žádné redundatní informace(žádná ochrana uložených dat) |
| * porucha jednoho členů znamená ztrátu dat | * porucha jednoho členů znamená ztrátu dat | ||
| * jednotlivá zařízená jsou spojena do logického celku a vytváří tak kapacitu součtu všech členů | * jednotlivá zařízená jsou spojena do logického celku a vytváří tak kapacitu součtu všech členů | ||
| * __spojení může být realizováno dvěma způsoby__: | * __spojení může být realizováno dvěma způsoby__: | ||
| + | * **zřetěžení (JBOD)** - data jsou ukládána postupně na několik disků, výhodou je sndadné zvětšení kapacity (přidáním dalšího členu) | ||
| + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:jbod.png?250x250}} \\ * **prokládání (striping) -** data jsou ukládána cyklicky (střídavě), prostor je rozdělen na části pevné velikosti | ||
| - | * **zřetěžení (JBOD)** - data jsou ukládána postupně na několik disků, výhodou je sndadné zvětšení kapacity (přidáním dalšího členu) | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:raid0.png?250x270}} \\ \\ __**Vytvoření RAID 0**__ : |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:JBOD.png?250x250}}\\ * **prokládání (striping) -** data jsou ukládána cyklicky (střídavě), prostor je rozdělen na části pevné velikosti | + | * Pro vytvoření RAID 0 potřebujeme dva disky, které si vytvoříme ve Virtual Boxu před spuštěním klienta. |
| - | + | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:RAID0.png?250x270}}\\ __**\\ **____**Vytvoření RAID 0**__: | + | |
| - | + | ||
| - | * Pro vytvoření RAID 0 potřebujeme dva disky, které si vytvoříme ve Virtual Boxu před spuštěním klienta.\\ | + | |
| * Po spuštění klienta: | * Po spuštění klienta: | ||
| - | **Tento počítač (pravé tlačítko myši) -> Spravovat -> Otevře se správa počítače**\\ | + | **Tento počítač (pravé tlačítko myši) → Spravovat → Otevře se správa počítače** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Výstřižek.PNG?650x453}}\\ ****Klikneme na správa disků -> zobrazí se okno (inicializace disku) -> vybereme MBR -> OK** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:vystrizek.png?650x453}}** \\ **Klikneme na správa disků → zobrazí se okno (inicializace disku) → vybereme MBR → OK** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Výstřižek2.PNG?650x449}}\\ ****Klikneme pravým tlačítkem myši na přidaný disk -> vybereme nový prokládaný svazek. ****Vybereme disk, který chceme použít. Zvolíme velikost disků.** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:vystrizek2.png?650x449}}** \\ **Klikneme pravým tlačítkem myši na přidaný disk → vybereme nový prokládaný svazek. ****Vybereme disk, který chceme použít. Zvolíme velikost disků.** |
| + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk.png?650x452}}** \\ **Na další obrazovce vybereme, jaké písmeno přeřadíme jednotce. → Další** | ||
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk.PNG?650x452}}\\ ****Na další obrazovce vybereme, jaké písmeno přeřadíme jednotce. -> Další** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk2.png?650x448}}** \\ **Vybereme naformátovat svazek s následujícím nastavením (sytém souborů: NTFS, velikost alokační jednotky: výchozí, jmenovka svazku: jedno, rychlé naformátování). → Další** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk2.PNG?650x448}}\\ ****Vybereme naformátovat svazek s následujícím nastavením (sytém souborů: NTFS, velikost alokační jednotky: výchozí, jmenovka svazku: jedno, rychlé naformátování). -> Další** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk3.png?650x452}}** \\ **Objeví se okno se shrnutím. → Dokončit** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk3.PNG?650x452}}\\ ****Objeví se okno se shrnutím. -> Dokončit** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:shrnuti1.png?650x452}}** \\ **Objeví se okno s upozorněním, že se dané disky převedou na dynamické disky. → ANO** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Shrnutí1.PNG?650x452}}\\ ****Objeví se okno s upozorněním, že se dané disky převedou na dynamické disky. -> ANO** | + | ** {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:chyba.png?650x451}}** |
| - | + | ||
| - | ** {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Chyba.PNG?650x451}}** | + | |
| **Máme vytvořený nový prokládaný disk (zelené zbarvení).** | **Máme vytvořený nový prokládaný disk (zelené zbarvení).** | ||
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk4.PNG?1200x449}}\\ ****\\ **=== RAID 1 (mirroring) === | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk4.png?1200x449}}** \\ |
| + | |||
| + | === RAID 1 (mirroring) === | ||
| - | * obsah disků se současně zaznamenává na 2 disky\\ | + | * obsah disků se současně zaznamenává na 2 disky |
| * v případě výpadku jednoho disku se pracuje s kopií | * v případě výpadku jednoho disku se pracuje s kopií | ||
| - | * podobnou techniku lze uplatnit o úroveň výše (použití dvou řadičů) - technika **duplexing** (odolná proti výpadku řadiče) | + | * podobnou techniku lze uplatnit o úroveň výše (použití dvou řadičů) - technika **duplexing** (odolná proti výpadku řadiče) |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:RAID 1.png?250x385}}\\ __**Vytvoření RAID 1**__: | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:raid_1.png?250x385}} \\ __**Vytvoření RAID 1**__ : |
| * Pro vytvoření RAID 1 potřebujeme dva disky, které si vytvoříme ve Virtual Boxu před spuštěním klienta. | * Pro vytvoření RAID 1 potřebujeme dva disky, které si vytvoříme ve Virtual Boxu před spuštěním klienta. | ||
| * Po spuštění klienta: | * Po spuštění klienta: | ||
| - | **Tento počítač (pravé tlačítko myši) -> Spravovat -> Otevře se správa počítače -> Správa disku -> pravým tlačítkem myši na přidaný disk a vybereme __nový zrcadlený svazek__** | + | **Tento počítač (pravé tlačítko myši) → Spravovat → Otevře se správa počítače → Správa disku → pravým tlačítkem myši na přidaný disk a vybereme __nový zrcadlený svazek__ ** |
| + | |||
| + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk5.png?650x452}} \\ **Další kroky jsou stejné, jako u RAID 0.** | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk5.PNG?650x452}}\\ **Další kroky jsou stejné, jako u RAID 0.** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk6.png?650x449}}** \\ \\ **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk7.png?650x451}}** \\ \\ {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk8.png?650x447}} \\ \\ {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk9.png?650x453}} \\ \\ {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk10.png?650x681}} \\ **Máme vytvořený nový zrcadlený disk (červené zbarvení).** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk6.PNG?650x449}}\\ ****\\ ****{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk7.PNG?650x451}}\\ **\\ {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk8.PNG?650x447}}\\ \\ {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk9.PNG?650x453}}\\ \\ {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk10.PNG?650x681}}\\ **Máme vytvořený nový zrcadlený disk (červené zbarvení).**\\ | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:disk11.png?1200x459}} \\ |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Disk11.PNG?1200x459}}\\ \\ === RAID 5 === | + | === RAID 5 === |
| * poskytuje větší výkon, vyšší ochranu dat | * poskytuje větší výkon, vyšší ochranu dat | ||
| * nutné použít minimálně tři pevné disky | * nutné použít minimálně tři pevné disky | ||
| - | * používá redundantní údaje (paritní bity), které rozkládá po všech | + | * používá redundantní údaje (paritní bity), které rozkládá po všech |
| * při selhání disku dochází k obnovení dat na základě paritních bitů na zbývajících discích | * při selhání disku dochází k obnovení dat na základě paritních bitů na zbývajících discích | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:RAID 5.png?350x259}}\\ **Parita** | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:raid_5.png?350x259}} \\ **Parita** |
| - | * **paritní bit** - přidaný bit k datovému slovu\\ | + | * **paritní bit** - přidaný bit k datovému slovu |
| * obsahuje paritní informaci o počtu jedničkových bitů ve slově | * obsahuje paritní informaci o počtu jedničkových bitů ve slově | ||
| * určen k jednoduché detekci chyby ve slově | * určen k jednoduché detekci chyby ve slově | ||
| - | * __lichá parita__ - lichý počet jedničkových bitů ve slově | + | * __lichá parita__ - lichý počet jedničkových bitů ve slově |
| - | * __sudá parita__ - sudý počet jedničkových bitů ve slově | + | * __sudá parita__ - sudý počet jedničkových bitů ve slově |
| + | **__**Vytvoření RAID 5**__ ** | ||
| - | **__**Vytvoření RAID 5**__** | + | * Pro vytvoření RAID 5 potřebujeme minimálně tři disky, které si vytvoříme ve Virtual Boxu před spuštěním serveru. (Tento RAID nelze udělat na klientovi!) |
| - | **** * Pro vytvoření RAID 5 potřebujeme minimálně tři disky, které si vytvoříme ve Virtual Boxu před spuštěním serveru. (Tento RAID nelze udělat na klientovi!)\\ | ||
| * **Po spuštění serveru:** | * **Po spuštění serveru:** | ||
| + | **Správce serveru → Nástroje → Správa počítače → Správa disků** | ||
| - | **Správce serveru -> Nástroje -> Správa počítače -> Správa disků** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server1.png?950x668}}** \\ **Zobrazí se nám okno s vytvořenými disky (inicializace disku). Zde vybereme typ MBR.** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server1.PNG?950x668}}\\ ****Zobrazí se nám okno s vytvořenými disky (inicializace disku). Zde vybereme typ MBR.** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server2.png?650x463}}** \\ **Klikneme pravým tlačítkem myši na přidaný disk → vybereme nový svazek typu RAID-5.** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server2.PNG?650x463}}\\ ****Klikneme pravým tlačítkem myši na přidaný disk -> vybereme nový svazek typu RAID-5.**\\ | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server3.png?650x468}}** \\ **Vybereme všechny disky, které chceme na RAID 5 použít (nejméně 3 disky) a zvolíme velikost disků → Další** |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server3.PNG?650x468}}\\ ****Vybereme všechny disky, které chceme na RAID 5 použít (nejméně 3 disky) a zvolíme velikost disků -> Další** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server4.png?650x463}}** \\ Na další obrazovce vybereme, jaké písmeno přeřadíme jednotce. → Další |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server4.PNG?650x463}}\\ ******Na další obrazovce vybereme, jaké písmeno přeřadíme jednotce. -> Další**\\ ** | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server5.png?650x465}} \\ **Vybereme naformátovat svazek s následujícím nastavením (sytém souborů: NTFS, velikost alokační jednotky: výchozí, jmenovka svazku: Disk, rychlé naformátování). → Další** |
| - | ****{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server5.PNG?650x465}}\\ **********Vybereme naformátovat svazek s následujícím nastavením (sytém souborů: NTFS, velikost alokační jednotky: výchozí, jmenovka svazku: Disk, rychlé naformátování). -> Další**\\ **** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server6.png?650x468}}** \\ **Shrnutí o našem nastavení → Dokončit →**Objeví se okno s upozorněním, že se dané disky převedou na dynamické disky. → ANO** ** |
| - | ******{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server6.PNG?650x468}}\\ ************Shrnutí o našem nastavení -> Dokončit -> **Objeví se okno s upozorněním, že se dané disky převedou na dynamické disky. -> ANO** ****** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server7.png?650x465}}** \\ **Máme vytvořený RAID 5 (modré zbarvení).** |
| - | ******{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server7.PNG?650x465}}\\ ************Máme vytvořený RAID 5 (modré zbarvení).****** | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:server8.png?1200x474}}** \\ |
| - | ******{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Server8.PNG?1200x474}}\\ ******\\ === RAID 6 === | + | === RAID 6 === |
| - | * obdoba RAID 5\\ | + | * obdoba RAID 5 |
| * používá dva paritní disky | * používá dva paritní disky | ||
| * paritní data jsou uložena střídavě na všech discích | * paritní data jsou uložena střídavě na všech discích | ||
| Řádek 351: | Řádek 364: | ||
| * lze sestavit minimálně 4 disků, ale jeho využití se vyplatí při použití 5 a více disků | * lze sestavit minimálně 4 disků, ale jeho využití se vyplatí při použití 5 a více disků | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:RAID 6.png?550x324}}\\ **\\ **//Wikipedie: Otevřená encyklopedie: RAID// [online]. c2017 [citováno 16. 04. 2017]. Dostupný z WWW: [[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866|https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866]] | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:raid_6.png?550x324}} \\ \\ //Wikipedie: Otevřená encyklopedie: RAID// [online]. c2017 [citováno 16. 04. 2017]. Dostupný z WWW: [[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866|https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866]] |
| - | \\ === Kombinace RAID 0 a RAID 1 === | + | === Kombinace RAID 0 a RAID 1 === |
| - | Některé řadiče v sobě umožňují kombinovat řešení RAID 0 a RAID 1, čímž poskytují nejen možnost zálohování dat pro případ výpadku pevného disku, ale i vyšší výkon systému. Funkce tohoto systému využívá buď rozložení (__prokládání__) dat přes dva disky a poté jejich __zrcadlení__ (0+1) s jiným párem pevných disků, nebo __rozložení__ (prokládání) dat přes dva zrcadlené páry pevných disků (1+0, používá se i označení 10). Řešení RAID 0+1, 1+0 a 10 vyžadují minimálně čtyři pevné disky. | + | Některé řadiče v sobě umožňují kombinovat řešení RAID 0 a RAID 1, čímž poskytují nejen možnost zálohování dat pro případ výpadku pevného disku, ale i vyšší výkon systému. Funkce tohoto systému využívá buď rozložení (__prokládání__) dat přes dva disky a poté jejich __zrcadlení__ (0+1) s jiným párem pevných disků, nebo __rozložení__ (prokládání) dat přes dva zrcadlené páry pevných disků (1+0, používá se i označení 10). Řešení RAID 0+1, 1+0 a 10 vyžadují minimálně čtyři pevné disky. |
| - | Zprovozněte si na svém počítači diskové pole RAID - 1. díl. In: ČEPIČKA, David. PCWorld [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: [[http://pcworld.cz/hardware/zprovoznete-si-na-svem-pocitaci-diskove-pole-raid-2-dil-43852|http://pcworld.cz/hardware/zprovoznete-si-na-svem-pocitaci-diskove-pole-raid-2-dil-43852]] | + | Zprovozněte si na svém počítači diskové pole RAID - 1. díl. In: ČEPIČKA, David. PCWorld [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: [[http://pcworld.cz/hardware/zprovoznete-si-na-svem-pocitaci-diskove-pole-raid-2-dil-43852|http://pcworld.cz/hardware/zprovoznete-si-na-svem-pocitaci-diskove-pole-raid-2-dil-43852]] |
| == RAID 0+1 == | == RAID 0+1 == | ||
| - | * Je to pole složené minimálně ze 4 disků, kdy je nejprve z disků 1+2 a 3+4 vytvořen RAID 0. Tato dvě pole jsou pak vzájemně zrcadleny → aplikuje se RAID 1.\\ | + | * Je to pole složené minimálně ze 4 disků, kdy je nejprve z disků 1+2 a 3+4 vytvořen RAID 0. Tato dvě pole jsou pak vzájemně zrcadleny → aplikuje se RAID 1. |
| == RAID 1+0 == | == RAID 1+0 == | ||
| - | * Potřebuje sudý počet disků, nejméně však 4. Nejprve se podle pořadí disků v poli vytvoří zrcadla - RAID 1 a ta se potom spojí do stripe setu - RAID 0. Má tedy 50% využitelné kapacity v porovnání s použitou, ale čtyřnásobnou rychlost čtení (když použijeme 4 disky). | + | * Potřebuje sudý počet disků, nejméně však 4. Nejprve se podle pořadí disků v poli vytvoří zrcadla - RAID 1 a ta se potom spojí do stripe setu - RAID 0. Má tedy 50% využitelné kapacity v porovnání s použitou, ale čtyřnásobnou rychlost čtení (když použijeme 4 disky). |
| == RAID 50 == | == RAID 50 == | ||
| Řádek 374: | Řádek 387: | ||
| == RAID 60 == | == RAID 60 == | ||
| - | * 8 disků min (jinak lepší použít RAID 100)\\ | + | * 8 disků min (jinak lepší použít RAID 100) |
| * Jedno z nejbezpečnějších pro vysoký výkon | * Jedno z nejbezpečnějších pro vysoký výkon | ||
| Řádek 382: | Řádek 395: | ||
| * tři úrovně (RAID 10 plus další prokládání) | * tři úrovně (RAID 10 plus další prokládání) | ||
| - | //Wikipedie: Otevřená encyklopedie: RAID// [online]. c2017 [citováno 16. 04. 2017]. Dostupný z WWW: [[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866|https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866]] | + | //Wikipedie: Otevřená encyklopedie: RAID// [online]. c2017 [citováno 16. 04. 2017]. Dostupný z WWW: [[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866|https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866]] |
| - | \\ === Nestandardní a méně používané typy RAID === | + | === Nestandardní a méně používané typy RAID === |
| Mezi méně používané typy RAID můžeme zařadit RAID 2,3,4,7 | Mezi méně používané typy RAID můžeme zařadit RAID 2,3,4,7 | ||
| Řádek 404: | Řádek 417: | ||
| * RAID 7 bylo vytvořeno firmou Storage Computer Corporation. Je odvozené od RAID 3 a RAID 4 a liší se zejména tím, že k nim přidává vyrovnávací paměť | * RAID 7 bylo vytvořeno firmou Storage Computer Corporation. Je odvozené od RAID 3 a RAID 4 a liší se zejména tím, že k nim přidává vyrovnávací paměť | ||
| - | //Wikipedie: Otevřená encyklopedie: RAID// [online]. c2017 [citováno 16. 04. 2017]. Dostupný z WWW: [[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866|https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866]] | + | //Wikipedie: Otevřená encyklopedie: RAID// [online]. c2017 [citováno 16. 04. 2017]. Dostupný z WWW: [[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866|https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RAID&oldid=14796866]] |
| - | \\ === Hardwarová a softwarová řešení === | + | === Hardwarová a softwarová řešení === |
| Diskové pole RAID je možné implementovat na hardwarové úrovni, řadiči RAID nebo na softwarové úrovni, tedy v operačním systému nebo v SW doplňků třetích stran. | Diskové pole RAID je možné implementovat na hardwarové úrovni, řadiči RAID nebo na softwarové úrovni, tedy v operačním systému nebo v SW doplňků třetích stran. | ||
| Řádek 428: | Řádek 441: | ||
| **Rozšiřující karta** | **Rozšiřující karta** | ||
| - | * Připojení přes PCI nebo PCI Express\\ | + | * Připojení přes PCI nebo PCI Express |
| - | * Vyšší cena\\ | + | * Vyšší cena |
| - | * Umožňuje okamžitou konfiguraci polí a výměnu disků. Podpora hot-swap a hot-spare (výměna disků za chodu)\\ | + | * Umožňuje okamžitou konfiguraci polí a výměnu disků. Podpora hot-swap a hot-spare (výměna disků za chodu) |
| - | * Integrovaná disková mezipamět\\ | + | * Integrovaná disková mezipamět |
| - | * Samostatný vyhrazený systém, který zajišťuje veškeré zpracování\\ | + | * Samostatný vyhrazený systém, který zajišťuje veškeré zpracování |
| - | * Pro operační systém se chová zcela transparentně jako jeden disk\\ | + | * Pro operační systém se chová zcela transparentně jako jeden disk |
| - | * Zvýšení výkonu\\ | + | * Zvýšení výkonu |
| - | * Další úrovně RAID, kombinace RAID\\ | + | * Další úrovně RAID, kombinace RAID |
| - | * Vlastní dedikovaný procesor\\ | + | * Vlastní dedikovaný procesor |
| - | * Obnova pole je možná i bez naběhnutí operačního systému, jen za pomoci procesoru na RAID kartě\\ | + | * Obnova pole je možná i bez naběhnutí operačního systému, jen za pomoci procesoru na RAID kartě |
| - | * Možnost připojit záložní baterii pro výpadek napájení\\ | + | * Možnost připojit záložní baterii pro výpadek napájení |
| Ne všechny samostatné HW systémy RAID nabízí tyto funkce, nicméně všechny mají potenciál zvýšit celkovou spolehlivost a výkon subsystému pevného disku. | Ne všechny samostatné HW systémy RAID nabízí tyto funkce, nicméně všechny mají potenciál zvýšit celkovou spolehlivost a výkon subsystému pevného disku. | ||
| Řádek 448: | Řádek 461: | ||
| === Sdílení složek (SMB, NFS) === | === Sdílení složek (SMB, NFS) === | ||
| - | SMB a NFS jsou síťové\\ | + | SMB a NFS jsou síťové \\ protokoly pro vzdálený přístup k souborům přes počítačovou síť. |
| - | protokoly pro vzdálený přístup k souborům přes počítačovou síť. | + | |
| == SMB protokol == | == SMB protokol == | ||
| - | Protokol **SMB** (//Server Message Block//)\\ | + | Protokol **SMB** (//Server Message Block//) \\ někdy taky nazývaný „**Samba**“ je protokol pro sdílení souborů v síti. Umožňuje aplikacím na počítači číst soubory, zapisovat do nich, spouštět služby serverových programů v počítačové síti, přístup k tiskárnám a sériovým protům. SMB lze použít jako nadřazenou vrstvu protokolu TCP/IP nebo jiných síťových protokolů. Je využíván především na počítačích s **operačním systémem Windows** |
| - | někdy taky nazývaný „**Samba**“ je protokol pro sdílení souborů v síti. Umožňuje aplikacím na počítači číst soubory, zapisovat do nich, spouštět služby serverových programů v počítačové síti, přístup k tiskárnám a sériovým protům. SMB lze použít jako nadřazenou vrstvu protokolu TCP/IP nebo jiných síťových protokolů. Je využíván především na počítačích s **operačním systémem Windows** | + | |
| + | V praxi se používá jako úložiště souborů pro virtualizaci (Hyper-V™), SQL server a **tradiční úložiště dat pro uživatele v síti**. Technologie **Hyper-V** může prostřednictvím protokolu SMB ukládat do sdílených složek soubory virtuálních počítačů (například: konfigurace, soubory virtuálních pevných disků VHD nebo snímky). **SQL Server** může do sdílených složek protokolu SMB ukládat databázové soubory uživatelů. | ||
| - | V praxi se používá jako úložiště souborů pro virtualizaci (Hyper-V™), SQL server a **tradiční úložiště dat pro uživatele v síti**. Technologie **Hyper-V** může prostřednictvím protokolu SMB ukládat do sdílených složek soubory virtuálních počítačů (například: konfigurace, soubory virtuálních pevných disků VHD nebo snímky). **SQL Server** může do sdílených složek protokolu SMB ukládat databázové soubory uživatelů. | ||
| == NFS protokol == | == NFS protokol == | ||
| - | **Network File System** zkráceně **NFS** je internetový protokol učený pro vzdálený přístup k souborům v síti. Tento protokol je používán především v koncových zařízeních s operačním systémem **UNIX**. Je založen na dvou síťových protokolech a to TCP a UDP. Umožňuje připojit disk ze vzdáleného serveru a pracovat s ním jako s místním. | + | **Network File System** zkráceně **NFS** je internetový protokol učený pro vzdálený přístup k souborům v síti. Tento protokol je používán především v koncových zařízeních s operačním systémem **UNIX**. Je založen na dvou síťových protokolech a to TCP a UDP. Umožňuje připojit disk ze vzdáleného serveru a pracovat s ním jako s místním. |
| **Výhody síťového souborového systému NFS** | **Výhody síťového souborového systému NFS** | ||
| - | * Umožňuje přístup do jednoho adresáře z více přípojných bodů, což usnadňuje průběžné zálohování | + | * Umožňuje přístup do jednoho adresáře z více přípojných bodů, což usnadňuje průběžné zálohování |
| * Nasdílení jednotlivých souborů sebou nese nižší nároky na síťovou režii - Největší nápor na I/O operace totiž bývá při startu operačního systému, kdy se načítají do paměti systémové soubory. Je-li používán jeden adresář z více míst, nemusí server data opakovaně načítat z disku, ale může použít vyrovnávací paměť, což vede ke snížení průběžné režie I/O operací na blokových zařízeních serveru. | * Nasdílení jednotlivých souborů sebou nese nižší nároky na síťovou režii - Největší nápor na I/O operace totiž bývá při startu operačního systému, kdy se načítají do paměti systémové soubory. Je-li používán jeden adresář z více míst, nemusí server data opakovaně načítat z disku, ale může použít vyrovnávací paměť, což vede ke snížení průběžné režie I/O operací na blokových zařízeních serveru. | ||
| Řádek 535: | Řádek 547: | ||
| jsem tu schválně | jsem tu schválně | ||
| - | |||
| ==== Správce prostředků souborového serveru ==== | ==== Správce prostředků souborového serveru ==== | ||
| - | Sada nástrojů pro systém Windows Server, které správcům umožňují zjistit, určovat a spravovat objem a typ dat uložených na serverech. Pomocí Správce prostředků souborového serveru mohou správci nastavovat kvóty pro složky a svazky, aktivně blokovat soubory a generovat komplexní sestavy úložišť. Tato sada rozšířených nástrojů správcům nabízí možnosti efektivního monitorování existujících prostředků úložiště, ale také pomáhá při plánování a implementaci budoucích změn zásad. | + | Sada nástrojů pro systém Windows Server, které správcům umožňují zjistit, určovat a spravovat objem a typ dat uložených na serverech. Pomocí Správce prostředků souborového serveru mohou správci nastavovat kvóty pro složky a svazky, aktivně blokovat soubory a generovat komplexní sestavy úložišť. Tato sada rozšířených nástrojů správcům nabízí možnosti efektivního monitorování existujících prostředků úložiště, ale také pomáhá při plánování a implementaci budoucích změn zásad. |
| - | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc733029.aspx|Správa kvót]]__: Informace o vytváření kvót, které určují doporučený nebo vynucený limit prostoru ve svazku nebo stromové struktuře složky. | + | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc733029.aspx|Správa kvót]]__ : Informace o vytváření kvót, které určují doporučený nebo vynucený limit prostoru ve svazku nebo stromové struktuře složky. |
| * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc732074.aspx|Správa blokování souborů]]__: Informace o vytváření pravidel blokování souborů, která blokují soubory pro svazky nebo stromovou strukturu složky. | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc732074.aspx|Správa blokování souborů]]__: Informace o vytváření pravidel blokování souborů, která blokují soubory pro svazky nebo stromovou strukturu složky. | ||
| * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc771212.aspx|Správa sestav úložišť]]__: Informace o generování sestav úložišť, které lze použít ke sledování způsobu využití disku, identifikaci duplicitních souborů a nevyužívaných souborů, sledování využití kvóty a auditování blokování souborů. | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc771212.aspx|Správa sestav úložišť]]__: Informace o generování sestav úložišť, které lze použít ke sledování způsobu využití disku, identifikaci duplicitních souborů a nevyužívaných souborů, sledování využití kvóty a auditování blokování souborů. | ||
| - | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/dd759252.aspx|Správa klasifikace]]__: Informace o vytváření a používání vlastností klasifikace souborů, které slouží ke kategorizaci souborů. | + | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/dd759252.aspx|Správa klasifikace]]__: Informace o vytváření a používání vlastností klasifikace souborů, které slouží ke kategorizaci souborů. |
| - | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/dd759227.aspx|Úlohy správy souborů]]__ Informace o provádění úloh správy souborů, které slouží k automatizaci procesu hledání dílčích sad souborů na serveru a použití jednoduchých příkazů. | + | * __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/dd759227.aspx|Úlohy správy souborů]]__Informace o provádění úloh správy souborů, které slouží k automatizaci procesu hledání dílčích sad souborů na serveru a použití jednoduchých příkazů. |
| - | + | //Správce prostředků souborového serveru. Technet Microsoft [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc732431.aspx|http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc732431.aspx]]__ // | |
| - | //Správce prostředků souborového serveru. Technet Microsoft [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: __[[http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc732431.aspx|http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc732431.aspx]]__// | + | |
| === Instalace === | === Instalace === | ||
| - | ********Správce serveru -> Správa -> Přidat role a funkce******** | + | Správce serveru → Správa → Přidat role a funkce |
| - | ******************** {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:Přidat role a funkce.png?548x411|Přidat role a funkce}}**** | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:pridat_role_a_funkce.png?548x411|Přidat role a funkce}} |
| - | ************Instalace na základě rolí**** | + | Instalace na základě rolí |
| - | ************{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:3.png?548x410}}****************Vybereme požadovaný server**** | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:3.png?548x410}}Vybereme požadovaný server |
| - | ************{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:4.png?547x410}}****************Vybereme roli, kterou chceme přidat**** | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:4.png?547x410}}Vybereme roli, kterou chceme přidat |
| - | ************{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:8.png?549x411}}****************Žádnou funkci nepřidáváme**** | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:8.png?549x411}}Žádnou funkci nepřidáváme |
| **Zde vidíme souhrn před instalací** | **Zde vidíme souhrn před instalací** | ||
| - | ************{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:21.png?548x412|Souhrn}}****=== Spuštění === | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:21.png?548x412|Souhrn}} |
| + | |||
| + | === Spuštění === | ||
| + | |||
| + | V záložce **nástroje** si najdete položku **File server Resource Manager** a kliknete na ní, tim dojde ke spuštění správce prostředků souborového serveru. | ||
| - | V záložce **nástroje** si najdete položku **File server Resource Manager** a kliknete na ní, tim dojde ke spuštění správce prostředků souborového serveru. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sprava_prostredku1.png?548x410}} |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sprava prostredku1.png?548x410}}=== Správa diskových kvót - Quota Management === | + | === Správa diskových kvót - Quota Management === |
| - | Kvóty **umožňují omezit místo povolené pro svazek nebo složku** a dají se automaticky použít pro nové složky, které se ve svazku vytvoří. Můžete taky definovat šablony, které se pak dají použít pro nové svazky nebo složky. Stanovení kvót umožňuje kontrolovat, kolik místa na disku je pro určité složky a jejich dílčí složky používáno. | + | Kvóty **umožňují omezit místo povolené pro svazek nebo složku** a dají se automaticky použít pro nové složky, které se ve svazku vytvoří. Můžete taky definovat šablony, které se pak dají použít pro nové svazky nebo složky. Stanovení kvót umožňuje kontrolovat, kolik místa na disku je pro určité složky a jejich dílčí složky používáno. |
| - | Existují dva typy kvót: vynucená a doporučená kvóta. Doporučenou kvótu jak už název napovídá lze překročit. Uživatel může jít nad rámec kvóty a nebude mu bráněno přidávat další data. Doporučené kvóty jsou dobré pro sledování spotřeby a generování oznámení. Vynucená kvóta znamená, limit nelze překročit. Uživatel nebude moci ukládat data nad rámec toho, co bylo povoleno. Vynucené kvóty se používají pro regulaci využití místa na disku a to zejména v situacích, kdy uživatelé platí za využití úložného prostoru, když je třeba regulovat využívání omezeného úložného prostoru, nebo když předpokládáme že bude klientem neukázněný uživatel. | + | Existují dva typy kvót: vynucená a doporučená kvóta. Doporučenou kvótu jak už název napovídá lze překročit. Uživatel může jít nad rámec kvóty a nebude mu bráněno přidávat další data. Doporučené kvóty jsou dobré pro sledování spotřeby a generování oznámení. Vynucená kvóta znamená, limit nelze překročit. Uživatel nebude moci ukládat data nad rámec toho, co bylo povoleno. Vynucené kvóty se používají pro regulaci využití místa na disku a to zejména v situacích, kdy uživatelé platí za využití úložného prostoru, když je třeba regulovat využívání omezeného úložného prostoru, nebo když předpokládáme že bude klientem neukázněný uživatel. |
| == Správa kvót v nástroji FSRM: == | == Správa kvót v nástroji FSRM: == | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:FSRM - správa kvót.png?548x373|FSRM - správa kvót}}== Vytvoření nové šablony kvóty == | + | [[:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:fsrm_-_sprava_kvot.png?id=jednooborbc%3Aadministrace_operacnich_systemu_ii%3Afs%3Afs&media=jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:fsrm_-_sprava_kvot.png|{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:FRSM1.png?548x373|FSRM - správa kvót}}]] |
| - | **V nástroji FSRM, klikněte na Šablony kvót -> (akce) -> vytvořit novou šablonu kvóty** | + | == Vytvoření nové šablony kvóty == |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota1.PNG?548x392|kvota1}}\\ **Společnost Microsoft doporučuje používat spíše šablony kvót pro generování kvóty než vše pokaždé ručně nastavovat.\\ | + | **V nástroji FSRM, klikněte na Šablony kvót → (akce) → vytvořit novou šablonu kvóty** |
| + | |||
| + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota1.png?548x392|kvota1}}** \\ Společnost Microsoft doporučuje používat spíše šablony kvót pro generování kvóty než vše pokaždé ručně nastavovat. | ||
| **Vytvoření kvóty** | **Vytvoření kvóty** | ||
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota2.PNG?548x388|kvota2}}**\\ \\ Na obrazovce Vlastnosti kvóty, můžete změnit limit omezení místa na disku a určit, zda se jedná o doporučenou či vynucenou kvótu. Můžete také provést změny oznámení. | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota2.png?548x388|kvota2}}** \\ \\ Na obrazovce Vlastnosti kvóty, můžete změnit limit omezení místa na disku a určit, zda se jedná o doporučenou či vynucenou kvótu. Můžete také provést změny oznámení. |
| **Přidání oznámení** | **Přidání oznámení** | ||
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota3.PNG?548x388|kvota3}}\\ **Zasílání oznámení nám umožňuje nastavit dění po překročení zvolené hranice. Oznámení emailem je možné využít pouze při nastaveném SMTP protokolu, což jsme zatím v rámci tohoto seriálu nedělali a tak jej nemůžeme využít, další možnost je záznam do protokolu, nebo možnost spustit námi zvolený příkaz či soustavu. Pro vytvoření šablony není nutné oznámení využívat. | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota3.png?548x388|kvota3}}** \\ Zasílání oznámení nám umožňuje nastavit dění po překročení zvolené hranice. Oznámení emailem je možné využít pouze při nastaveném SMTP protokolu, což jsme zatím v rámci tohoto seriálu nedělali a tak jej nemůžeme využít, další možnost je záznam do protokolu, nebo možnost spustit námi zvolený příkaz či soustavu. Pro vytvoření šablony není nutné oznámení využívat. |
| - | Důležité je mít na paměti, že šablony jsou pouze vzor, na který nejsme přímo vázáni a nejsme jím omezováni, je možné se šablony držet ale veškerá nastavení si můžeme upravit dle vlastních potřeb. V našem případě jsme změnili vynucenou kvótu na doporučenou, systém se ještě po potvrzení ptá jak naložit se změnami. Je možné ovlivnit odvozené kvóty nebo jen vybranou šablonu.\\ | + | Důležité je mít na paměti, že šablony jsou pouze vzor, na který nejsme přímo vázáni a nejsme jím omezováni, je možné se šablony držet ale veškerá nastavení si můžeme upravit dle vlastních potřeb. V našem případě jsme změnili vynucenou kvótu na doporučenou, systém se ještě po potvrzení ptá jak naložit se změnami. Je možné ovlivnit odvozené kvóty nebo jen vybranou šablonu. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota4.PNG?548x387|kvota4}}\\ == Aplikace kvóty == | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota4.png?548x387|kvota4}} |
| + | |||
| + | == Aplikace kvóty == | ||
| **V záložce šablony kvót vybereme kvótu - > pravým tlačítkem vytvořit kvótu ze šablony** | **V záložce šablony kvót vybereme kvótu - > pravým tlačítkem vytvořit kvótu ze šablony** | ||
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota5.PNG?548x388|kvota5}}\\ **Jako první nastavujeme cestu ke složce, v našem příkladu využijeme sdílenou složku (viz Sdílené složky uživatelů). I zde je ještě možné měnit vlastnosti kvóty a nebo využit tu šablonu kterou jsme si vytvořili. Dole vidíme souhrn vlastností kvóty pro kontrolu. | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota5.png?548x388|kvota5}}** \\ Jako první nastavujeme cestu ke složce, v našem příkladu využijeme sdílenou složku (viz Sdílené složky uživatelů). I zde je ještě možné měnit vlastnosti kvóty a nebo využit tu šablonu kterou jsme si vytvořili. Dole vidíme souhrn vlastností kvóty pro kontrolu. |
| Nyní je možné v záložce kvóty vidět aktivní kvótu, kterou jsme si vytvořili a aplikovali na složku. Po kliknutí na řádek vidíme dole bližší informace o využívání složky uživateli. Pro aktuální údaje je k dispozici tlačítko aktualizovat v pravé horní části okna. | Nyní je možné v záložce kvóty vidět aktivní kvótu, kterou jsme si vytvořili a aplikovali na složku. Po kliknutí na řádek vidíme dole bližší informace o využívání složky uživateli. Pro aktuální údaje je k dispozici tlačítko aktualizovat v pravé horní části okna. | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota6(1).PNG?548x373|kvota6(1)}}\\ === Správa blokování souborů - File Screening === | + | [[:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota6_1_.png?id=jednooborbc%3Aadministrace_operacnich_systemu_ii%3Afs%3Afs&media=jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota6_1_.png|{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:kvota6.png?548x373|kvota6(1)}}]] |
| - | Blokování souborů **pomáhá řídit typy souborů, které může\\ uživatel uložit na souborovém serveru**. | + | === Správa blokování souborů - File Screening === |
| - | * Můžete omezit, které\\ přípony bude povolené uložit mezi sdílenými soubory. | + | Blokování souborů **pomáhá řídit typy souborů, které může \\ uživatel uložit na souborovém serveru**. |
| - | * Můžete třeba vytvořit\\ blokování souborů, které v osobních sdílených složkách na souborovém serveru\\ nebude povolovat ukládání souborů s příponou .mp3. | + | |
| - | Jednou z největších výzev u souborového serveru je udržet určité typy souborů mimo souborový server. Obvykle to jsou věci, jako jsou MP3 (a další digitální, hudební soubory), video soubory a spustitelné soubory, abychom jmenovali alespoň některé. Existují dva typy blokování souborů: aktivní a pasivní. Aktivní blokování zakazuje ukládat nakonfigurované typy souborů do složky a podsložky. Pasivní blokování umožňuje nakonfigurované typy souborů uložit, ale provádí akce jako protokolování, odeslání oznámení emailem, spuštění příkazu či sestavy což je užitečné pro monitorování.\\ | + | * Můžete omezit, které \\ přípony bude povolené uložit mezi sdílenými soubory. |
| + | * Můžete třeba vytvořit \\ blokování souborů, které v osobních sdílených složkách na souborovém serveru \\ nebude povolovat ukládání souborů s příponou .mp3. | ||
| - | ////== Správa blokování souborů v nástroji FSRM: == | + | Jednou z největších výzev u souborového serveru je udržet určité typy souborů mimo souborový server. Obvykle to jsou věci, jako jsou MP3 (a další digitální, hudební soubory), video soubory a spustitelné soubory, abychom jmenovali alespoň některé. Existují dva typy blokování souborů: aktivní a pasivní. Aktivní blokování zakazuje ukládat nakonfigurované typy souborů do složky a podsložky. Pasivní blokování umožňuje nakonfigurované typy souborů uložit, ale provádí akce jako protokolování, odeslání oznámení emailem, spuštění příkazu či sestavy což je užitečné pro monitorování. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok1.png?548x373|blok1}}== Vytvoření nové šablony blokování == | + | == Správa blokování souborů v nástroji FSRM: == |
| - | **V nástroji FSRM, klikněte na Šablony blokování -> (akce) -> vytvořit novou šablonu blokování**\\ | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok1.png?548x373|blok1}} |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok2.PNG?548x388|blok2}}\\ **Při tvorbě nového blokování můžeme využít již hotové šablony jako vzor stejně jako u tvorby šablony kvóty. Další listy umožňují nastavení oznámení stejně jako u oznamování překročení kvóty. Níže je třeba vybrat typ blokování. U skupiny souborů je třeba označit, které typy chceme blokovat, nebo můžeme přidat vlastní typ či skupinu.** | + | == Vytvoření nové šablony blokování == |
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok3.PNG?548x389|blok3}}\\ **Při tvorbě vlastní skupiny je třeba přesně specifikovat jaké soubory chceme blokovat, můžeme využít blokování dle názvu nebo přípony či jejich kombinace. (využití zástupného znaku * je zřejmé z příkladu. Po zapsání je třeba potvrdit tlačítkem přidat. Stejně jako můžeme specifikovat zakázané soubory můžeme níže v okně vytvořit výjimky které sice první předpoklad splňují ale chceme povolit jejich ukládání. Např.: blokování: *.mp3, vyloučení: ukázka.mp3. Stejně jako je možné vytvořit novou skupinu či typ blokovaného souboru zde, je možné si skupinu připravit dopředu přes záložku skupiny souborů v úvodním okně -> FSRM -> (akce) -> vytvořit novou skupinu souborů. | + | **V nástroji FSRM, klikněte na Šablony blokování → (akce) → vytvořit novou šablonu blokování** |
| + | |||
| + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok2.png?548x388|blok2}} \\ **Při tvorbě nového blokování můžeme využít již hotové šablony jako vzor stejně jako u tvorby šablony kvóty. Další listy umožňují nastavení oznámení stejně jako u oznamování překročení kvóty. Níže je třeba vybrat typ blokování. U skupiny souborů je třeba označit, které typy chceme blokovat, nebo můžeme přidat vlastní typ či skupinu.** | ||
| + | |||
| + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok3.png?548x389|blok3}}** \\ Při tvorbě vlastní skupiny je třeba přesně specifikovat jaké soubory chceme blokovat, můžeme využít blokování dle názvu nebo přípony či jejich kombinace. (využití zástupného znaku * je zřejmé z příkladu. Po zapsání je třeba potvrdit tlačítkem přidat. Stejně jako můžeme specifikovat zakázané soubory můžeme níže v okně vytvořit výjimky které sice první předpoklad splňují ale chceme povolit jejich ukládání. Např.: blokování: *.mp3, vyloučení: ukázka.mp3. Stejně jako je možné vytvořit novou skupinu či typ blokovaného souboru zde, je možné si skupinu připravit dopředu přes záložku skupiny souborů v úvodním okně → FSRM → (akce) → vytvořit novou skupinu souborů. | ||
| == Aplikace blokování souborů == | == Aplikace blokování souborů == | ||
| Řádek 624: | Řádek 646: | ||
| **V záložce šablony blokování vybereme blokování - > pravým tlačítkem vytvořit blokování ze šablony** | **V záložce šablony blokování vybereme blokování - > pravým tlačítkem vytvořit blokování ze šablony** | ||
| - | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok4.PNG?548x389|blok4}}\\ ** Při aplikování blokování souborů jako první opět vybíráme cestu ke složce kde chceme blokování využít. Následně můžeme využít zvolenou šablonu nebo vytvořit nové vlastní vlastnosti blokování. Úplně dole je souhrn vlastností blokování pro kontrolu. | + | **{{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok4.png?548x389|blok4}}** \\ Při aplikování blokování souborů jako první opět vybíráme cestu ke složce kde chceme blokování využít. Následně můžeme využít zvolenou šablonu nebo vytvořit nové vlastní vlastnosti blokování. Úplně dole je souhrn vlastností blokování pro kontrolu. |
| - | Nyní je možné v záložce blokování souborů vidět aktivní blokování, které jsme si vytvořili a aplikovali na složku. Po kliknutí na řádek vidíme dole bližší informace o nakládání se složkou uživateli. Pro aktuální údaje je k dispozici tlačítko aktualizovat v pravé horní části okna. I zde je možné vytvořit výjimku.\\ | + | Nyní je možné v záložce blokování souborů vidět aktivní blokování, které jsme si vytvořili a aplikovali na složku. Po kliknutí na řádek vidíme dole bližší informace o nakládání se složkou uživateli. Pro aktuální údaje je k dispozici tlačítko aktualizovat v pravé horní části okna. I zde je možné vytvořit výjimku. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok5.png?548x373|blok5}}\\ === Správa sestav úložišť - Storage Reports === | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:blok5.png?548x373|blok5}} |
| - | **Sestavy úložišť vám\\ můžou pomoct s identifikací trendů ve využití disku a zjištěním způsobů\\ klasifikace vašich dat.** | + | === Správa sestav úložišť - Storage Reports === |
| + | |||
| + | **Sestavy úložišť vám \\ můžou pomoct s identifikací trendů ve využití disku a zjištěním způsobů \\ klasifikace vašich dat.** | ||
| V uzlu Správa sestav úložišť modulu snap-in Správce prostředků souborového serveru konzoly MMC můžete provést následující úlohy: | V uzlu Správa sestav úložišť modulu snap-in Správce prostředků souborového serveru konzoly MMC můžete provést následující úlohy: | ||
| - | * Naplánování periodických sestav úložišť umožňujících zjistit trendy v používání disku. | + | * Naplánování periodických sestav úložišť umožňujících zjistit trendy v používání disku. |
| - | * Sledování pokusů o uložení neoprávněných souborů u všech uživatelů nebo u vybrané skupiny uživatelů. | + | * Sledování pokusů o uložení neoprávněných souborů u všech uživatelů nebo u vybrané skupiny uživatelů. |
| - | * Okamžité generování sestav úložiště. | + | * Okamžité generování sestav úložiště. |
| Můžete například provádět tyto akce: | Můžete například provádět tyto akce: | ||
| - | * Naplánovat spuštění sestavy na každou neděli o půlnoci, kdy se vytvoří seznam obsahující poslední soubory, ke kterým uživatelé získali přístup za předchozí dva dny. Na základě těchto informací můžete sledovat činnosti spojené s úložištěm během víkendu a naplánovat výpadek serveru na dobu, kdy budou nejméně ovlivněni uživatelé, kteří se během víkendu připojují z domu. | + | * Naplánovat spuštění sestavy na každou neděli o půlnoci, kdy se vytvoří seznam obsahující poslední soubory, ke kterým uživatelé získali přístup za předchozí dva dny. Na základě těchto informací můžete sledovat činnosti spojené s úložištěm během víkendu a naplánovat výpadek serveru na dobu, kdy budou nejméně ovlivněni uživatelé, kteří se během víkendu připojují z domu. |
| - | * Spustit kdykoli sestavu, která identifikuje všechny duplicitní soubory ve svazku na serveru, takže je možné rychle získat zpět prostor na disku, aniž by došlo ke ztrátě dat. | + | * Spustit kdykoli sestavu, která identifikuje všechny duplicitní soubory ve svazku na serveru, takže je možné rychle získat zpět prostor na disku, aniž by došlo ke ztrátě dat. |
| - | * Spustit sestavu Soubory podle skupiny a zjistit, jak jsou nasegmentovány prostředky úložiště v různých skupinách souborů, nebo spustit sestavu Soubory podle vlastníka a analyzovat, jak jednotliví uživatelé využívají sdílené prostředky úložiště. | + | * Spustit sestavu Soubory podle skupiny a zjistit, jak jsou nasegmentovány prostředky úložiště v různých skupinách souborů, nebo spustit sestavu Soubory podle vlastníka a analyzovat, jak jednotliví uživatelé využívají sdílené prostředky úložiště. |
| - | Bohužel, upravovat vestavěné reporty nelze. Většina z nich má parametry, které mohou být konfigurovány; ale samotný report nemůžeme moc změnit. Dobrou zprávou je, že zprávy podporují pět různých formátů: DHTML, HTML, XML, CSV a textové.\\ | + | Bohužel, upravovat vestavěné reporty nelze. Většina z nich má parametry, které mohou být konfigurovány; ale samotný report nemůžeme moc změnit. Dobrou zprávou je, že zprávy podporují pět různých formátů: DHTML, HTML, XML, CSV a textové. |
| == Podporované reporty == | == Podporované reporty == | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy1.PNG?548x656|sestavy1}}\\ Chcete-li spustit sestavy ve FSRM, přejděte na Správa sestav uložišť. Na pravé straně, můžete buď spustit sestavu kliknutím na **Generování sestavy** (okamžité spuštění po nastavení), nebo naplánovat generování reportu kliknutím na **Naplánovat novou úlohu sestav**.\\ | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy1.png?548x656|sestavy1}} \\ Chcete-li spustit sestavy ve FSRM, přejděte na Správa sestav uložišť. Na pravé straně, můžete buď spustit sestavu kliknutím na **Generování sestavy** (okamžité spuštění po nastavení), nebo naplánovat generování reportu kliknutím na **Naplánovat novou úlohu sestav**. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy2.PNG?548x390|sestavy2}}\\ Na **kartě Nastavení** nastavujeme název přehledu, níže volíme, která hlášení chceme do sestavy zahrnout a poté, formát sestavy. Parametry sestavy lze nastavit v tomto okamžiku v případě, kdy potřebujeme změnit výchozí hodnoty. Je důležíté myslet na to, že výchozí parametry jsou obvykle nastaveny velmi obecně což bude mít za následek poměrně dlouhé a obsáhlé sestavy. Pokud vybíráme více sestav, můžeme využít tlačítko přehled vybraných se sestav pro lepší přehlednost výběru.\\ | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy2.png?548x390|sestavy2}} \\ Na **kartě Nastavení** nastavujeme název přehledu, níže volíme, která hlášení chceme do sestavy zahrnout a poté, formát sestavy. Parametry sestavy lze nastavit v tomto okamžiku v případě, kdy potřebujeme změnit výchozí hodnoty. Je důležíté myslet na to, že výchozí parametry jsou obvykle nastaveny velmi obecně což bude mít za následek poměrně dlouhé a obsáhlé sestavy. Pokud vybíráme více sestav, můžeme využít tlačítko přehled vybraných se sestav pro lepší přehlednost výběru. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy3.PNG?547x390|seestavy3}}\\ Na **kartě Obor **lze nastavit, které složky a typy dat chceme zahrnout do sestavy. máme možnost složky označit obecně, nebo přes tlačítko **přidat**, vybrat složku dle cesty.\\ | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy3.png?547x390|seestavy3}} \\ Na **kartě Obor **lze nastavit, které složky a typy dat chceme zahrnout do sestavy. máme možnost složky označit obecně, nebo přes tlačítko **přidat**, vybrat složku dle cesty. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy4.PNG?548x389|sestavy4}}\\ Na **kartě doručení** máme možnost využít odeslání sestavy emailem a vidíme zde do jakého adresáře se sestavy uloží.\\ | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy4.png?548x389|sestavy4}} \\ Na **kartě doručení** máme možnost využít odeslání sestavy emailem a vidíme zde do jakého adresáře se sestavy uloží. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy5.PNG?548x391|sestavy5}}\\ Po potvrzení ještě vybereme možnost zda chceme sestavu zobrazit ihned po dokončení a nebo je generovat na pozadí a zobrazit si je později. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy5.png?548x391|sestavy5}} \\ Po potvrzení ještě vybereme možnost zda chceme sestavu zobrazit ihned po dokončení a nebo je generovat na pozadí a zobrazit si je později. |
| Vygenerované sestavy najdeme ve složce **C:\StorageReports\Interactive**, ve složce vidíme reporty dle vybraných požadavků, v našem případě zde vidíme auditování blokování souborů a naposledy použité soubory. | Vygenerované sestavy najdeme ve složce **C:\StorageReports\Interactive**, ve složce vidíme reporty dle vybraných požadavků, v našem případě zde vidíme auditování blokování souborů a naposledy použité soubory. | ||
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy6.PNG?548x390|sestavy6}}\\ V případě že využijeme možnost naplánování sestavy vidíme také v neposlední řadě **kartu Plán**, kde nastavujeme kdy chceme sestavu spustit. | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy6.png?548x390|sestavy6}} \\ V případě že využijeme možnost naplánování sestavy vidíme také v neposlední řadě **kartu Plán**, kde nastavujeme kdy chceme sestavu spustit. |
| - | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy7.PNG?548x388|sestavy7}}\\ === Infrastruktura klasifikace souborů - Classification Management === | + | {{:jednooborbc:administrace_operacnich_systemu_ii:fs:sestavy7.png?548x388|sestavy7}} |
| - | **Infrastruktura\\ klasifikace souborů poskytuje vhled do vašich dat tím, že automatizuje procesy\\ klasifikace.** Díky\\ tomu můžete data efektivněji spravovat. | + | === Infrastruktura klasifikace souborů - Classification Management === |
| - | * Můžete klasifikovat soubory a\\ uplatňovat zásady, které budou na této klasifikaci založené. | + | **Infrastruktura \\ klasifikace souborů poskytuje vhled do vašich dat tím, že automatizuje procesy \\ klasifikace.**Díky \\ tomu můžete data efektivněji spravovat. |
| - | * Příkladem zásad\\ může být dynamické řízení přístupu pro omezování přístupu k souborům, šifrování\\ souborů nebo vypršení platnosti souboru | + | |
| - | * Soubory můžou být klasifikované\\ automaticky pomocí pravidel klasifikace souborů, nebo ručně změnou vlastností\\ vybraného souboru nebo složky. | + | |
| - | === Úlohy správy souborů - File Management Tasks === | + | * Můžete klasifikovat soubory a \\ uplatňovat zásady, které budou na této klasifikaci založené. |
| + | * Příkladem zásad \\ může být dynamické řízení přístupu pro omezování přístupu k souborům, šifrování \\ souborů nebo vypršení platnosti souboru | ||
| + | * Soubory můžou být klasifikované \\ automaticky pomocí pravidel klasifikace souborů, nebo ručně změnou vlastností \\ vybraného souboru nebo složky. | ||
| - | Úlohy správy souborů **umožňují používat pro soubory podmíněné\\ zásady nebo akce založené na jejich klasifikaci.** | + | === Úlohy správy souborů - File Management Tasks === |
| - | * Podmínky úlohy správy souboru zahrnují: | + | Úlohy správy souborů **umožňují používat pro soubory podmíněné \\ zásady nebo akce založené na jejich klasifikaci.** |
| - | * umístění souboru | + | * Podmínky úlohy správy souboru zahrnují: |
| - | * vlastnosti klasifikace | + | * umístění souboru |
| - | * datum vytvoření souboru | + | * vlastnosti klasifikace |
| - | * datum\\ poslední úpravy souboru | + | * datum vytvoření souboru |
| - | * čas posledního přístupu k souboru | + | * datum \\ poslední úpravy souboru |
| - | * Akce, které\\ může úloha správy souboru provádět, zahrnují: | + | * čas posledního přístupu k souboru |
| - | * možnost vypršení platnosti\\ souboru | + | * Akce, které \\ může úloha správy souboru provádět, zahrnují: |
| - | * šifrování souboru | + | * možnost vypršení platnosti \\ souboru |
| - | * spuštění vlastního příkazu. | + | * šifrování souboru |
| + | * spuštění vlastního příkazu. | ||
| ==== Uživatelský profil ==== | ==== Uživatelský profil ==== | ||
jednooborbc/administrace_operacnich_systemu_ii/fs/fs.1494884636.txt.gz · Poslední úprava: 2017/05/15 23:43 autor: Michaela Marschnerová
Nástroje pro stránku
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí: CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International
